Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij)

28. srpna 2009 v 15:42 | leqa
Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij; 7. května 1840 - 6. listopad 1893) byl ruský hudební skladatel. Stal se jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů (nejenom v Rusku). Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou hudbou (vážnou).
Petr Iljič Čajkovskij také několikrát navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>

Život

Dětství a raná léta

Petr Iljič Čajkovskij se narodil ve Votkinsku v Rusku jako syn vrchního správce, Ilji Petroviče Čajkovského, jehož zaměstnání ho přivádělo do různých částí Ruska. Jeho matkou byla Alexandra Alexejevna, kterou měl Petr velmi rád. Jak se rodina stěhovala z místa na místo, Petr, citlivý a neurotický chlapec, hluboce trpěl odloučením. Ve čtrnácti, když mu jeho milovaná matka zemřela na choleru, se celý Petrův svět zřítil. Nikdy poté nebyl schopen o této katastrofě mluvit, ač byl jinak o svých vnitřních požitcích sdílný.
Petr Čajkovskij vyrůstal v početné rodině (měl tři sestry) a v blahobytu, a tak nechyběl v této rodině ani klavír, u něhož trávil Petr podle svých slov až "příliš mnoho" času a pozoruhodný nástroj zvaný orchestrion, který mechanicky reprodukoval zvuky orchestru. Tomuto nástroji, podle jeho vlastních slov, vděčil Čajkovskij za "vášnivé uctívání" Mozarta (v době, kdy nebyla hudba tohoto skladatele ani zdaleka tak oblíbená jako je dnes) a za své "první hudební dojmy".
Petr nejprve studoval na právnické fakultě v Petrohradě a občas toto studium zahrnovaly i hodiny hudby, a když se ve svých devatenácti letech stal mladším úředníkem na ministerstvu spravedlnosti, jeho touhy už byly zcela upřeny k hudbě. Dále částečně studoval, ale když měl v roce 1863 promovat, opustil státní služby a dal se zapsat na konzervatoř. Zde uděla dojem na tamějšího ředitele, Antona Rubinsteina, který přiměl svého bratra, Nikolaje, aby přijal začínajícího skladatele jako učitele harmonie na nově otevřenou moskevskou konzervatoř.
P. I. Čajkovskij zemřel v roce 1893, oficiálně na choleru, když se napil infikované vody. Vyjma tohoto vysvětlení se v literatuře objevila řada spekulací, nejčastější z nich je, že skladatel spáchal sebevraždu. Teorii o sebevraždě nasvědčuje fakt, že Petr Iljič Čajkovský trpěl za svého života častými stavy melancholie a depresemi, které byly zřejmě způsobeny tím, že se nikdy zcela nevyrovnal se svou homosexualitou.[zdroj?]

Dílo

Čajkovskij v pozdějších letech svého života.
Obraz Čajkovského od malíře Nikolaje Kuznekova (1850 - 1929)
Busta Čajkovského v Petrohradu
P. I. Čajkovskij Složil 6 symfonií (např. Patetická), programní symfonii Manfred, symfonické básně (Romeo a Julie, Francesca da Rimini), Slavnostní předehru 1812, op. 49, Italské capriccio,; op. 45, 4 suity (Mozartiana), smyčcová kvarteta (D-dur a další), 3 klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo Koncert pro klavír a orchestr b-moll), houslový koncert, romance, sbory, kantáty a mnohá další díla. Dále mj. složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská.
Nejvíce ho však proslavily jeho baletní díla Labutí jezero, Šípková Růženka a velmi populární (i mezi dospělými) pohádka Louskáček.

Balety

Opery

  • 1867-1868: Vévoda (Воевода), Op. 3
  • 1869: Undina (Ундина), nedokončená
  • 1870-1872: Opríčnik (Опричник)
  • 1874: Kovač Vakula (Кузнец Вакула), Op. 14; nově přepracovaná pod názvem Střevíčky
  • 1877-1878: Evžen Oněgin (Евгений Онегин), Op. 24 - na motivy Puškinovy básně Evžen Oněgin
  • 1878-1879: Panna orleánská (Орлеанская дева)
  • 1881-1883: Mazepa (Мазепа)
  • 1885: Střevíčky (Черевички), přepracovaná opera Kováč Vakula
  • 1885-1887: Čarodějka (Чародейка)
  • 1890: Piková dáma (Пиковая дама), Op. 68
  • 1891: Jolanta (Иоланта), Op. 69

Symfonie

  • 1866: Symfonie č. 1 g-moll, Op. 13, "Zimní sny"
  • 1872: Symfonie č. 2 c-moll, Op. 17, "Malá Ruská", přepracovaná v r. 1879-1880
  • 1875: Symfonie č. 3 D-dur, Op. 29, "Polská"
  • 1877-1878: Symfonie č. 4 f-moll, Op. 36
  • 1885: Symfonie Manfred h-moll, Op. 58
  • 1888: Symfonie č. 5 e-moll, Op. 64
  • 1893: Symfonie č. 6 h-moll, Op. 74, "Patetická"

Koncerty

  • 1874-1875: Klavírní koncert č. 1 b-mol, Op. 23
  • 1878: Houslový koncert D-dur, Op. 35
  • 1879: Klavírní koncert č. 2 G-dur, Op. 44
  • 1892: Klavírní koncert č. 3 Es-dur, Op. 75

Ostatní díla

Pro orchestr

  • 1868: Fatum symfonická fantazie, Op. 77
  • 1869, rev. 1870 a 1880: Romeo a Julie Předehra-fantazie
  • 1873: Bůrska symfonická fantazie podle Shakespeara, Op. 18
  • 1876: Slovanský pochod, Op. 31
  • 1876: Francesca da Rimini, Op. 32
  • 1876: Variace na rokokové téma pro violončelo a orchestr, Op. 33
  • 1880: Italské capriccio, Op. 45
  • 1880: Serenáda C-dur, Op. 48 pro smyčcový orchestr
  • 1880: Slavnostní předehra 1812, Op. 49
  • 1891: Vévoda symfonická balada, Op. 78

Pro sbor, komorní těleso a pro sólový klavír

  • 1883: Moskva slávnostní kantáta, Op. 11
  • 1871: Smyčcový kvartet č. 1 D-dur, Op. 11
  • 1874: Smyčcový kvartet č. 2 F-dur, Op. 22, věnován Ferdinandu Laubovi
  • 1876: Smyčcový kvartet č. 3 Es-dur, Op. 30
  • 1890: Smyčcový sextet Vzpomínky na Florencii d-moll, Op. 70
  • 1876: Roční období, Op. 37a
  • 1878: Album pro děti, Op. 39
  • 1882: Klavírní trio a-moll, Op. 50
    Petr Iljič Čajkovskij, (rusky Пётр Ильич Чайкoвский, Pjotr Iljič Čajkovskij; 7. května 1840 - 6. listopad 1893) byl ruský hudební skladatel. Stal se jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů (nejenom v Rusku). Spojoval prvky ruské lidové hudby s evropskou hudbou (vážnou).
    Petr Iljič Čajkovskij také několikrát navštívil Prahu, kde roku 1888 dirigoval premiéru své opery Evžen Oněgin.
    //<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dark-Princess | Web | 28. srpna 2009 v 19:15 | Reagovat

Taky genius :)

2 Metiss | Web | 29. srpna 2009 v 20:49 | Reagovat

Kkyž vážnou hudbu tak Mozarta,Bedřicha Smetanu nebo Bétowena

3 Dark-Princess | Web | 31. srpna 2009 v 8:21 | Reagovat

Děkuju :)
Jj taky bych chtěla vypadat jako ona,aspoň přibližně :D

4 [♥ ĐžuŁł ♥] your ♥SB♥ které tě má moc rádo ♥ | Web | 1. září 2009 v 16:43 | Reagovat

Promiň že jsem tu dlouho nebyla! =)
ale jinak Čajkovského...No mám radši Smetanu a ještě Dvořáka :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.